Metodika sběru dat na inventarizačních plochách – terminologický slovníček vybraných (č.1 – č.3) níže uvedených charakteristik
| 1. Popis základních charakteristik inventarizační plochy 2. Měření a popis stromu 3. Popis obnovy 4. Popis ležícího odumřelého dřeva a pařezů 4.1 Ležící odumřelé dřevo 4.2 Pařezy 5. Popis keřů 5.1 Druh keře 5.2 Pokryvnost druhu |
1. Popis základních charakteristik inventarizační plochy [PLOTS]
1.1 Identifikační číslo inv. plochy [ID]
Číslo inventarizační plochy vyjadřuje polohu inventarizační plochy ve zvolené síti od definovaného počátku, který je zpravidla v jihozápadním rohu sítě inventarizačních bodů. Zároveň toto číslo slouží jako jednoznačný identifikátor plochy. Jak páteřní síť, tak síť zahušťovací (doplňková) mají vlastní číslování, což umožňuje snadnou identifikaci, ke které síti daná plocha náleží.
1.2 Souřadnice středu inventarizační plochy [Xmin., Xmax., Ymin., Ymax.]
V inventarizačním šetření se pro určení polohy středů inventarizačních ploch využívá souřadnic v geografickém systému Křovákova zobrazení S-JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální).
1.3 Magnetická deklinace [Magnetic_decl_deg]
Magnetická deklinace vyjadřuje odchylku magnetického severu od skutečného zeměpisného severu. Udává se ve stupních s přesností na desetinu a její hodnota je závislá na zeměpisných souřadnicích měřené lokality a čase měření (datum měření). Hodnota magnetické deklinace pro dílčí území se vypočte před zahájením terénních prací pomocí speciálního software a je uložena do databáze projektu. Zároveň se provede odpovídající nastavení kompasového modulu sestavy přístrojů.
1.6 Hodnocení les/neles [LandUse]
Hodnocení v síti kruhových inventarizačních ploch je zaměřeno na porostní půdu. Z toho důvodu plocha, která není lesní půdou není hodnocena. Plochy kategorie pozemku „Neles“ se nehodnotí, pouze se uvede informace o výskytu kategorie „Neles“ v poli „Les/Neles“. V případě, že inventarizační plocha padne na rozhraní dvou kategorií pozemků, pak o kategorii pozemku inventarizační plochy rozhoduje poloha středu inventarizační plochy.
| pole LES/NELES [pLandUse] | |
| 1 | Les + bezlesí |
| 2 | Neles |
| 3 | mimo území státu |
1.7 Přístupnost [Accessibility]
Zaznamená se obtížnost přístupu na inventarizační plochu a schůdnost terénu na této ploše podle následující stupnice:
| pole PŘÍSTUPNOST [pcon_Accessibility] | |
| 1 | Inventarizační plocha je přístupná a schůdná: na plochu je umožněn bezproblémový přístup a terénní podmínky na ploše umožňují její zpracování bez rizika poškození zdraví terénních pracovníků či poškození přístrojů. |
| 2 | Inventarizační plocha je nepřístupná: přístup na inventarizační plochu je znemožněn jinými než přírodními podmínkami (například střežený vojenský objekt). |
| 3 | Inventarizační plocha je neschůdná: plocha je neschůdná pokud se nachází na nepřístupné skále nebo v těžko přístupné strži, v extrémně úzké muldě nebo na prudkém svahu, nalézá se v korytě vodního toku, v jezeře , v močálu, atd. nebo je neschůdná z jiných důvodů. |
1.8 Segment porostního typu [DevelopTypeSegment]
Segment porostního typu je v hospodářském lese společenství dřevin, které se odlišuje od sousedních segmentů podle růstové fáze, popř. věku. Jedná se o dočasnou jednotku pro diferenciaci plánovaných pěstebních opatření. Porostní typy (PT) jsou tvořeny aktuálními porosty s podobným typem hospodaření. Charakterizuje je podobná druhová skladba a prostorová struktura vedoucí v podobná pěstebně technická opatření (typ hospodaření, opatření, péče).
| pole SEGMENT POROSTNÍHO TYPU [pcon_segment] | |
| 1 | Mladé porosty: lesní porosty do růstové fáze tyčkovin až tyčovin do 40 let věku. |
| 2 | Porosty středního věku: lesní porosty v růstové fázi tyčovin až nastávajících kmenovin, charakterizované věkem od 41 do 80 let. |
| 3 | Porosty zralé (v obnově): lesní porosty v růstové fázi kmenovin ve věku nad 81 let; jedná se o porosty vhodné k obnově. |
1.9 Pokryvnost vegetací [VegetationCover]
Pokryvnost vegetací se zjišťuje na celé rozloze inventarizační plochy (tj. na 500 m2). K hodnocení se použije následující stupnice pokryvnosti:
| pole POKRYV VEGETACÍ [pAbundance] | |
| 1 | Nevyskytuje se |
| 2 | Jen ojedinělý výskyt |
| 3 | Velmi řídce se vyskytující do 0,2 % (do 1 m2) |
| 4 | Řídký výskyt s pokryvností méně než 1 % (průměr 0.5 %) |
| 5 | Výskyt je četný, má však malou pokryvnost: 1 – 5 % (průměr 3 %) |
| 6 | Hojný výskyt s pokryvností 6 – 25 % |
| 7 | Hojný výskyt s pokryvností 26 – 50 % |
| 8 | Hojný výskyt s pokryvností 51 – 75 % |
| 9 | Hojný výskyt s pokryvností 76 – 100 % |
1.10 Pokryvnost travinami [GrassCover]
Uvádí se pokryvnost travin na inventarizační ploše (souhrnně) podle stupnice pokryvnosti.
1.11 Pokryvnost bylinami [HerbCover]
Uvádí se pokryvnost bylin na ploše (souhrnně) podle stupnice pokryvnosti. Do této skupiny se nezahrnují víceleté byliny keříčkovitého růstu jako borůvčí, maliník apod., které se hodnotí samostatně (viz kapitola 1.14).
1.12 Pokryvnost mechy [MossCover]
Uvádí se pokryvnost mechů na inventarizační ploše (souhrnně) podle stupnice pokryvnosti.
1.13 Pokryvnost kapradinami [FernCover]
Uvádí se pokryvnost kapraďorostů na inventarizační ploše (souhrnně) podle stupnice pokryvnosti.
1.14 Pokryvnost keříčky [BrushlikeHerbCover]
Keříčkovými bylinami se rozumí víceleté byliny s rozvětvenými lodyhami (tedy keříkovitého růstu): borůvčí, klikva, brusinčí, maliník atd. Uvádí se pokryvnost těchto keříčkových bylin na inventarizační ploše (souhrnně) podle stupnice pokryvnosti .
1.15 Pokryvnost keři [ShrubsCover]
Uvádí se pokryvnost keřů na inventarizační ploše (souhrnně) podle stupnice pokryvnosti.
1.16 Výskyt lišejníků na stromech [LichensCover]
Uvádí se výskyt lišejníků na stromech rostoucích na inventarizační ploše.
| pole VÝSKYT LIŠEJNÍKů [pcon_lichenscover] | |
| 1 | Chybí |
| 2 | Ojedinělý výskyt |
| 3 | Řídký výskyt |
| 4 | Častý výskyt |
| 5 | Bohatý výskyt |
1.17 Zápoj hlavní vrstvy porostu [MainLayerCanopyClosure]
Zápojem se rozumí vzájemný dotyk a prolínání větví stromů. Zápoj je výrazný znak při hodnocení pěstebního stavu porostu, neboť ovlivňuje energetický, světelný a látkový režim v porostu. Hlavní vrstvou porostu je ta vrstva, která má z ohledu funkce porostu největší význam. Většinou se tedy jedná o vrstvu tvořenou stromy hlavní (horní) úrovně (stromy mateřskými). Ve fázi pokročilé obnovy porostu, kdy z vrstvy mateřského porostu zůstávají jen výstavky, se situace mění: hlavní vrstvou se stává vrstva dceřinných stromů (nastupující generace porostu).
| pole ZÁPOJ HLAVNÍ VRSTVY POROSTU [pcon_canopyclosure] | |
| 1 | Přehoustlý: koruny stromů nejsou plně vyvinuté, jsou asymetrické, deformované, obvykle krátké až velmi krátké, často jednostranné, větve sousedních stromů se prorůstají a vzájemně se utlačují. |
| 2 | Dokonalý: vývoj korun stromů je „normální“, není tu žádné oboustranné ovlivňování korun, koruny se téměř dotýkají svými postranními větvemi (hlavně při větru). |
| 3 | Uvolněný: koruny jednotlivých stromů mají od sebe už menší odstup; objevují se malé mezery, do nichž však není možné („ideálně“) vsunout korunu odpovídající střednímu kmeni v porostu. |
| 4 | Dočasně přerušený: koruny stromků mají od sebe značný odstup; stromy jsou zpravidla po ploše rozmístěny pravidelně; objevují se větší mezery mezi korunami (na šířku jedné koruny). |
| 5 | Trvale přerušený: koruny stromů jsou od sebe vzdálené na více šířek korun; jde spíše o porost tvořený jednotlivými stromy, které spolu jen málo souvisejí. |
Poněkud problematickým se zdá být určení zápoje v kulturách a nárostech. Zejména u výsadeb v širokých sponech by mohl v prvních letech po výsadbě – pokud se vychází z definice porostního zápoje – zápoj dosáhnout velmi nízkých hodnot. Proto se v provozní inventarizaci v nárostech a kulturách hodnotí zápoj takto: jsou-li kultura či nárost na ploše pravidelně rozmístěny (tedy bez větších mezer) a jsou tak určitou zárukou, že vytvoří plně zapojený porost, lze je považovat za 100 % zapojené i tehdy, když se postranní větévky korun sousedních jedinců ještě zdaleka nedotýkají. Pokud se však ve výsadbě či nárostu objevují větší mezery, zápoj se musí snížit úměrně těmto mezerám.
1.18 Zápoj vedlejší vrstvy porostu [SecondLayerCanopyClosure]
Zápoj vedlejší vrstvy porostu se hodnotí analogickým způsobem jako se hodnotí zápoj hlavní vrstvy porostu.
| pole ZÁPOJ VEDLEJšÍ VRSTVY POROSTU [pcon_canopyclosureII] | |
| 1 | Přehoustlý: koruny stromů nejsou plně vyvinuté, jsou asymetrické, deformované, obvykle krátké až velmi krátké, často jednostranné, větve sousedních stromů se prorůstají a vzájemně se utlačují. |
| 2 | Dokonalý: vývoj korun stromů je „normální“, není tu žádné oboustranné ovlivňování korun, koruny se téměř dotýkají svými postranními větvemi (hlavně při větru). |
| 3 | Uvolněný: koruny jednotlivých stromů mají od sebe už menší odstup; objevují se malé mezery, do nichž však není možné („ideálně“) vsunout korunu odpovídající střednímu kmeni v porostu. |
| 4 | Dočasně přerušený: koruny stromů mají od sebe značný odstup; stromy jsou zpravidla po ploše rozmístěny pravidelně; objevují se větší mezery mezi korunami (na šířku jedné koruny). |
| 5 | Trvale přerušený: koruny stromů jsou od sebe vzdálené na více šířek korun; jde spíše o porost tvořený jednotlivými stromy, které spolu jen málo souvisejí. |
1.19 Výskyt výstavků [ReservedTrees]
Hodnotí se výskyt výstavků. Výstavek je strom záměrně ponechaný na porostní ploše po mýtní těžbě pro semennou obnovu porostu nebo pro produkci jakostních sortimentů, popř. z důvodů estetických, ochrany přírody aj.
| pole VÝSKYT VÝSTAVKů [pYesNo] | |
| 1 | Ne: na ploše se nenacházejí žádné ponechané výstavky. |
| 2 | Ano: na ploše jsou ponechány výstavky. |
1.20 Stejnorodost porostu [HomogenityDistance]
Hodnotí se homogenita porostu na ploše v kontextu okolního porostu, respektive vzdálenost, do které lze porost v okolí plochy hodnotit jeho charakterem, strukturou a skladbou odpovídající porostu na ploše.
| pole STEJNORODOST POROSTU [pcon_homogenitydistance] | |
| 1 | Nehomogenní: porosty v bezprostřední blízkosti se významně liší od porostu na ploše. |
| 2 | Pod 20 m: přechod mezi dvěma charakterem, strukturou nebo skladbou odlišnými porosty se nachází ve vzdálenosti do 20 m od hranice plochy. |
| 3 | 20 – 50 m: přechod mezi dvěma charakterem, strukturou nebo skladbou odlišnými porosty se nachází ve vzdálenosti 20 až 50 m od hranice plochy. |
| 4 | Nad 50 m: přechod mezi dvěma charakterem, strukturou nebo skladbou odlišnými porosty se nachází ve vzdálenosti nad 50 m od hranice plochy. |
1.21 Typ vývoje lesa [ForestDevelopmentType]
Základní vyšetřovací jednotka provozní inventarizace. Jednotlivé inventarizační plochy se dodatečně, po ukončení terénního šetření provozní inventarizace a po ukončení pochůzky zařizovatele klasifikují podle příslušnosti k typu vývoje lesa v prostředí GIS prolnutím vrstev ploch a nové porostní mapy (jednotlivé porostní skupiny nesou informaci o příslušnosti k typu vývoje lesa). Typem vývoje lesa se rozumí soubor stanovišť s podobnou potenciální přirozenou vegetací a s velmi podobným vývojovým cyklem přírodního lesa závěrečného typu. Jednotka trvalá. Konstrukce pomocí agregace příbuzných typologických jednotek (obdobně jako u cílových hospodářských souborů).
1.22 Zabezpečení středu plochy [CentreStabilization]
Střed inventarizační plochy se zabezpečí zaměřením polohy jednoho vybraného stromu (dále jen „označený strom“) v blízkosti samotné inventarizační plochy. Označený strom se zaměří ze středu plochy, čímž se vytvoří skrytá georeference tohoto středu plochy. Následně se vybraný strom označí barvou a to pruhem ve výšce očí; zároveň se strom označí na kořenových nábězích. U ploch náležejících k páteřní síti se navíc střed inventarizační plochy fixuje 20 cm železným kolíkem zatlučeným do úrovně terénu. U ploch doplňkové sítě se pouze zaměří vybraný označený strom.
| pole ZABEZPEČENÍ STŘEDU PLOCHY [pcon_censtabilization] | |
| 1 | Železný kolík |
| 2 | Bez stabilizace |
2. Měření a popis stromu [TREES]
2.1 Pořadové číslo stromu / souše [ID]
Aplikace Field-Map Data Collector automaticky přiřadí pořadové číslo každému zaměřenému stromu. Stejným číslem se tento dočasně označí i v průběhu prací na ploše.
2.2 Pozice středu stromu (X, Y, Z souř.) [Xm, Ym]
Poloha stromu na inventarizační ploše se zaměří pomocí laserového přístroje kombinovaného se zařízením pro měření horizontálních a vertikálních úhlů. Přístroj připevněný ke stativu se umístí do středu inventarizační plochy. Počítačová aplikace Field-Map Data Collector umožňuje i tzv. mimostředné měření (tj. zaměřování stromů z kteréhokoliv jiného místa na ploše nebo i mimo plochu). Zaměří se nejprve poloha stromu č. 1, který se na inventarizační ploše nachází vždy nejblíže severnímu směru. Měření pak pokračuje ve směru pohybu hodinových ručiček. U jednotlivých svisle stojících stromů (u šikmo stojících stromů se postupuje podle zvláštního postupu uvedeného dále) pomocník přikládá výtyčku s odrazkou k čelnímu okraji kmene na spojnici mezi středem kmene a měřícím přístrojem. Výška odrazky na výtyčce může být libovolná. Hodnota její výšky však musí být vždy uvedena v nastavení aplikace Field-Map Data Collector a při každé případné změně její výšky je potřeba nastavení aplikace Field-Map Data Collector příslušně upravit. Výška odrazky, stejně tak jako výška přístroje, slouží k výpočtu souřadnice Z měřeného bodu (střed stromu). U šikmo stojících stromů (silně nachýlených kterýmkoli směrem) se výtyčka s odrazkou nepřikládá ke kmeni, ale umístí se svisle u paty kmene na spojnici mezi středem kmene a měřícím přístrojem. Aplikace Field-Map Data Collector má zabudovaný systém kontroly zaujatosti stromů dle jejich pozice na ploše a výčetního průměru. Stromy, které svými parametry neodpovídají limitním hodnotám jednotlivých soustředných inventarizačních kruhů jsou z databáze vyřazeny. Při zaměřování polohy stromů je automaticky zaznamenávána i hodnota jejich převýšení ve vztahu ke středu plochy. Poloha jednotlivých stromů v mikroreliéfu dovoluje následně určit členitost terénu na inventarizační ploše.
2.3 Výčetní tloušťka [DBH_mm]
Souběžně s označováním výšky měřiště pomocník změří výčetní tloušťky elektronickou registrační průměrkou, a to křížovým měřením dvou na sebe kolmých tlouštěk. Výčetní tloušťky se do registrační průměrky vkládají ve stejném pořadí v jakém jsou stromy číslovány v databázi projektu (číselný identifikátor stromu v registrační průměrce se musí shodovat s pořadovým číslem stromu v databázi projektu). Při měření výčetní tloušťky musí být průměrka ke kmeni přiložena tak, aby byla kolmá k podélné ose kmene. Ramena průměrky je nutno svírat stále se stejným tlakem a přestat v okamžiku, když na kůře stromu narazí pohyblivé rameno elektronické průměrky na první odpor. Elektronickou průměrku je možno nahradit i průměrkou mechanickou popřípadě obvodoměrem. Jestliže se na inventarizační ploše vyskytují stromy poškozené loupáním nebo ohryzem spárkatou zvěří (nebo jiným škodlivým činitelem podobně postižené), pak u těch stromů, u nichž rány nezasáhly měřiště, se výčetní tloušťka měří jako u stromů nepoškozených. Vyskytnou-li se však deformace kmene, ztráta kůry a lýka v místě měřiště, pak se změří tloušťka stromu na nepoškozeném místě buď nad nebo pod měřištěm. Pokud se náhradní místo měření nachází nejvýše ve vzdálenosti ± 10 cm od předpokládaného měřiště v 1.3 m nad zemí (tzn. ve výšce 1.2 – 1.4 m), pak se rovněž považuje za „výčetní tloušťku“. Toto „náhradní měřiště“ se označí speciálním krátkým sedlářským hřebem s půlkulatou hlavou. V případě rozsáhlých deformací kmene (nad limit uvedený v předchozím odstavci) je nutno vyhledat nad a pod deformací náhradní měřiště. Na deformovaném kmeni se obě tato místa vyhledají tak, aby se průměrná hodnota výšek obou „náhradních měřišť“ nacházela v blízkosti výčetní výšky 1.3 m ± 10 cm. Obě „náhradní měřiště“ se pak označí sedlářským hřebem s matnou hlavičkou. Do databáze se s tloušťkou vloží i informace o výšce horního „náhradního měřiště“ (pole „Výčetní výška“). Předpokládá se, že vzdálenost dolního měřiště je zrcadlově obrácená (např. při výšce horního „náhradního měřiště“ 150 cm, dolní měřiště by mělo být ve výšce 110 cm). Samotné měření se provede stejným způsobem jako při klasickém měření, do registrační průměrky se však ručně zaznamená jen průměrná hodnota z obou měření.
Obr. 1: Způsoby měření výčetní tloušťky
2.4 Výška měřiště [BreastHeight_m]
Po skončení prací souvisejících se zaměřením polohy stromů a s provizorním očíslováním stromů pomocník všechny očíslované stromy (tj. stromy zaujaté) obejde a pomocí výtyčky (na níž je umístěna značka ve výšce 1.3 m) označí výčetní výšku stromů. Měřiště se zajistí speciálním sedlářským hřebem s matnou hlavičkou, který se zarazí do kůry.
Obr. 2: Označení měřiště výčetní tloušťky U každého zaujatého stromu se výčetní výška odměří od povrchu minerální půdy. Před přiložením výtyčky se značkou v 1.3 m ke kmeni se musí v místech, kam se výtyčka postaví, odstranit hrabanka až na povrch minerální půdy. Na svahu se výška měřiště určuje vždy na té straně stromu, která je přivrácena ke svahu, tzn. že se spodní (tupý) konec výtyčky umístí mezi horními kořenovými náběhy. U nakloněných nebo šikmo rostoucích stromů v rovinatém terénu se odměří výška měřiště přiložením výtyčky ke kmeni na jeho spodní straně. Spodní konec výtyčky se umístí tam, kde by se nacházel předpokládaný řez (při kácení), aniž by se „řezalo“ do půdy.
2.5 Výška stromu / souše [Height_m]
Výška stromu je definována jako svislá vzdálenost mezi špičkou stromu a patou kmene.
Na inventarizační ploše se měří výšky všech zaujatých živých stromů a výšky všech zaujatých stojících souší. Výška stromu se měří laserovým dálkoměrem kombinovaným s elektronickým výškoměrem z libovolného místa v porostu. Podmínkou je, aby z tohoto místa bylo dobře vidět na vrcholek stromu, na místo nasazení živé a suché koruny i na patu stromu. Při měření výšek je potřeba dodržovat tato základní pravidla:
| • | výtyčka se umísťuje vedle kmene na jeho pomyslný střed (tak aby se zachovala vzdálenost mezi středem stromu a měřícím přístrojem) |
| • | měřič musí být od stromu vzdálen minimálně na 2/3 výšky měřeného stromu |
| • | na svahu se přístrojem měří po vrstevnici nebo do svahu |
| • | při měření listnatých stromů se měří na tzv. průnikový bod (viz níže uvedený obrázek); pokud je to možné, je třeba listnaté stromy měřit v době vegetačního klidu (bez olistění) |
Obr. 3: Chybný a správný postup při měření výšek listnatých stromů
Obr. 4: Chybný a správný postup při měření výšek nakloněných stromů
2.6 Nasazení živé koruny [CrownBase_m]
U všech živých stromů se kromě výšky stromu měří i výška nasazení živé koruny. Za nasazení živé (zelené) koruny se považuje u jehličnanů výška přeslenu, ve kterém jsou alespoň dvě živé větve a pokud je tento přeslen součástí víceméně souvislé koruny (viz obrázek níže). V případě, kdy je přeslen se dvěma živými větvemi zřetelně oddělen od výše položené zelené koruny, pak se jako nasazení bere až začátek souvislé zelené koruny. U listnatých stromů se za spodní okraj živé (zelené) koruny považuje místo prvního rozdvojení osy kmene či místo, kde začíná souvislá živá koruna. Přitom se nebere zřetel na jednotlivé menší větve nebo vlky vyrůstající na kmeni pod korunou.
Obr. 5: Nasazení živé koruny u jehličnatých a listnatých stromů
2.7 Nasazení suché koruny [DeadCrownBase_m]
Pro všechny živé stromy se zaměří i výška nasazení suché koruny. Tou se rozumí výška první suché větve nebo jejího pahýlu od země. Tato informace později slouží k zjištění délky bezsuké části kmene.
2.8 Dřevina [Species]
Číselník dřevin použitý v provozní inventarizaci odpovídá standardnímu číselníku uvedenému v příloze č. 4 vyhlášky č. 84/1996 Sb. Keře, které dosahují výčetní tloušťky 7.0 cm s kůrou (např. líska, hloh), se nehodnotí a neměří. Druh dřeviny se zjišťuje i u stojících souší.
| pole DŘEVINA [xSpecies] | |
| 1 | Smrk ztepilý |
| 2 | Smrk pichlavý |
| 3 | Smrk černý |
| 4 | Smrk sivý |
| 5 | Smrk omorika |
| 6 | Smrk Engelmannův |
| 9 | Smrky ostatní |
| 10 | Jedle bělokorá |
| 11 | Jedle obrovská |
| 12 | Jedle ojíněná |
| 13 | Jedle kavkazská |
| 14 | Jedle vznešená |
| 16 | Jedle ostatní |
| 18 | Douglaska tisolistá |
| 20 | Borovice lesní |
| 21 | Borovice černá |
| 22 | Banksovka |
| 23 | Vejmutovka |
| 24 | Limba |
| 25 | Borovice Murayova |
| 27 | Borovice ostatní |
| 28 | Kosodřevina (kleč) |
| 29 | Blatka (Borovice bažinná) |
| 30 | Modřín evropský |
| 31 | Modříny ostatní |
| 33 | Tis obecný |
| 35 | Jalovec obecný |
| 39 | Ostatní jehličnaté |
| 40 | Dub letní |
| 41 | Dub slavonský |
| 42 | Dub zimní |
| 43 | Dub červený |
| 44 | Dub pýřitý |
| 45 | Dub bahenní |
| 47 | Duby ostatní |
| 48 | Cer |
| 50 | Buk lesní |
| 51 | Habr obecný |
| 52 | Javor mléč |
| 53 | Klen |
| 54 | Babyka |
| 55 | Javor jasanolistý |
| 56 | Javory ostatní |
| 57 | Jasan ztepilý |
| 58 | Jasan americký |
| 59 | Jasany ostatní |
| 60 | Jilm habrolistý |
| 61 | Jilm drsný |
| 62 | Vaz |
| 63 | Akát trnovník |
| 64 | Bříza bradavičnatá |
| 65 | Břízy ostatní |
| 66 | Jeřáb ptačí |
| 67 | Břek |
| 68 | Muk |
| 70 | Ořešák krílovský |
| 71 | Ořešák černý |
| 72 | Platan javorolistý |
| 74 | Třešeň ptačí |
| 75 | Střemcha pozdní |
| 76 | Hrušeň |
| 77 | Jabloň |
| 79 | Listnáče ostatní tvrdé |
| 80 | Lípa srdčitá |
| 81 | Lípa velkolistá |
| 82 | Lípa plstnatá |
| 83 | Olše lepkavá |
| 84 | Olše šedá |
| 85 | Olše zelená |
| 86 | Osika |
| 87 | Topol linda |
| 88 | Topol černý |
| 89 | Topoly ostatní nešlechtěné |
| 90 | Topoly šlechtěné |
| 91 | Jíva |
| 92 | Vrby ostatní |
| 93 | Jírovec maďal |
| 94 | Kaštanovník jedlý |
| 95 | Pajasan žláznatý |
| 97 | Listnáče měkké ostatní |
| 98 | Keře |
| 99 | Dřín obecný |
| 100 | Hloh sp. |
2.9 Věk stromu / souše [Age]
K určení věku se využívá nedestruktivních metod (např. podle čerstvého pařezu, spočítáním přeslenů atd.). Pokud nelze věk určit těmito způsoby, použije se údaj z LHP či kvalifikovaného odhadu.
2.10 Dvoják [ForkTree]
Strom se označí za rozdvojený pouze pokud oba „kmeny“ vyrůstající v místě rozdvojení lze označit za rovnocenné (oba jedinci mají přibližně stejnou výčetní tloušťku).
| pole DVOJÁK [pForkTree] | |
| 1 | Kmen stromu není rozdvojen: kmen průběžný bez známek rozdvojení; jako rozdvojení se nezapočítávají větve na kmeni |
| 2 | Rozdvojení kmene pod 1.3 m: kmen je rozdvojen v přízemní výšce, oba kmeny jsou měřeny a hodnoceny samostatně (tj. jako dva stromy) |
| 3 | Rozdvojení kmene ve výšce 1.3 – 7 m: zřetelné rozdvojení kmene ve výšce nad 1.3 m; rozdvojení kmene nad 7.0 m výšky či větvení kmene v koruně stromu se neuvažuje |
V případě, že je strom rozdvojen pod 1.3 m výšky, měří se pozice obou kmenů samostatně (pokud oba kmeny svými dimenzemi a pozicí splňují požadavky (tzn. výčetní tloušťky obou kmenů přesahují limitní hodnoty výčetních tlouštěk pro daný soustředný inventarizační kruh). Oba kmeny zároveň obdrží hodnocení „Rozdvojení kmene pod 1.3 m“ do pole „Dvoják“.
2.11 Zlom kmene [TreeBreak]
| pole ZLOM KMENE [pTreeBreak] | |
| 1 | Strom není poškozen |
| 2 | Vrškový zlom: ke zlomení kmene došlo v horní třetině koruny |
| 3 | Korunový zlom: ke zlomení kmene došlo ve zbývajících dvou třetinách živé koruny |
| 4 | Kmenový zlom: ke zlomení kmene došlo pod živou korunou |
| 5 | Ohnutí stromu: stromy ohnuté, zašlehnuté nebo nachýlené |
| 6 | Náhradní vrchol: strom s výskytem bajonetu, lyry, svícnu |
| 7 | Opakovaný náhradní vrchol: ke zlomení vrcholu došlo opakovaně (stupňovitý bajonet atd.) |
2.12 Ekologický význam [BioTree]U všech živých stromů i stojících souší se ohodnotí jejich význam z hlediska ochrany přírody. Toto šetření se však zaměří pouze na stromy, které mají výčetní tloušťku větší než 30 cm s kůrou.
| pole EKOLOGICKÝ VÝZNAM [pBioTree] | |
| 1 | Strom má běžný význam z hlediska ochrany přírody |
| 2 | Strom s hnízdem: na stromě jsou hnízda dravých ptáků, čápa černého apod. |
| 3 | Strom s hnízdem a s dutinou |
| 4 | Strom s dutinou |
| 5 | Jiný význam |
2.13 Souš [DeadTree]
Každý zaujatý strom se posuzuje z hlediska zda je či není souše. Pro stojící souše platí stejné limitní hodnoty výčetních tlouštěk v závislosti na soustředných inventarizačních kruzích jako pro živé stromy. Stojící souše se považují za součást sledovaného porostu, posuzuje se však u nich pouze dřevina, výčetní tloušťka (v případě, že souš je bez kůry, je nutno připočíst dvojnásobek tloušťky kůry), věk, rozdvojení kmene, zlom kmene, ochranářský význam a hniloba kmene.
| pole SOUŠE [pDeadTree] | |
| 1 | Strom není souš |
| 2 | Čerstvá souš: do této skupiny se zařadí každý strom na ploše, který odumřel v období od skončení poslední vegetační sezóny; v tomto případě dřevo souše nejeví žádné známky rozpadu a koruna má ještě svůj původní tvar |
| 3 | Starší souš: sem patří všechny stromy na ploše, které odumřely v minulých letech; dřevo starších souší jeví zpravidla zřetelné znaky různého stupně rozpadu |
2.14 Hniloba kmene [StemRot]
Podle vnějších znaků se soudí na přítomnost hniloby kmene stromu. U smrku je to např. ztloustnutí báze kmene a výrony pryskyřice. U dalších dřevin je to zejména přítomnost plodnic dřevokazných hub na kmeni stromu nebo na kořenech. Ve zvláštní kategorii se zaznamená, zda je kmen dutý.
| pole HNILOBA KMENE [pStemRot] | |
| 1 | Kmen není poškozen: jedná se o zdravý strom bez jakýchkoliv příznaků hniloby |
| 2 | Vnitřní hniloba: objevuje se zřetelné ztloustnutí bazální části kmene, často i výrony pryskyřice ve spodní části kmene; hniloba je viditelná v malých dutinách, po odlomení větví v místě rozdvojení kmene |
| 3 | Hniloba vystupuje na povrch kmene: obvykle výron pryskyřice po celé délce kmene; výskyt plodnic dřevokazných hub; hniloba způsobuje deformace kmene, praskání kůry a objevují se začernělá místa |
| 4 | Kmen s dutinou: střed kmene je dutý; výskyt plodnic dřevokazných hub |
2.15 Zlatník [ZlatnikClass]
Stromy, které se podílejí na výstavbě porostu, se podle svého sociálního postavení v rámci porostu klasifikují (dle Zlatníka – Konšela).
| pole ZLATNÍK [pcon_ZlatnikClass] | |
| 1 | Nadúrovňové stromy: stromy předrůstavé |
| 2 | Stromy hlavní etáže: stromy v hlavní korunové vrstvě |
| 3 | Stromy vrůstavé: stromy od ½ výšky stromů hlavní etáže |
| 4 | Stromy zastíněné: stromy do ½ výšky stromů hlavní etáže |
2.16 IUFRO
Každý zaměřený strom se ohodnotí podle klasifikace IUFRO, tj. dle výšky stromu, vitality a růstové tendence. Každá z těchto popisovaných veličin se hodnotí samostatně.
2.16.1 IUFRO výška [IUFROheight]
| pole IUFRO VÝŠKA [pcon_iuheight] | |
| 1 | Horní vrstva: výška stromu je větší než 2/3 horní výšky porostu |
| 2 | Střední vrstva: výška stromu se pohybuje mezi 1/3 a 2/3 horní výšky porostu; jedinci ze střední vrstvy se nezúčastní vytváření horního korunového zápoje |
| 3 | Spodní vrstva: výška stromu je menší než 1/3 horní výšky porostu |
2.16.2 IUFRO vitalita [IUFROvitality]
| pole IUFRO VITALITA [pcon_iuvital] | |
| 1 | Velmi vitální: bujně rostoucí jedinec |
| 2 | Normálně se vyvíjející: jedinec s normálním vývojem |
| 3 | Slabě vyvinutý: jedinec se sníženou vitalitou a zpomaleným vývojem |
2.16.3 IUFRO tendence [IUFROgrowth]
| pole IUFRO TENDENCE [pcon_iugrowth] | |
| 1 | Vzestupná: jedinec s rostoucí růstovou tendencí; přírůst se oproti předchozím letům zvyšuje |
| 2 | Setrvalá: jedinec se stabilní růstovou tendencí; přírůst stromu je stejnoměrný |
| 3 | Sestupná: jedinec s klesající růstovou tendencí; přírůst se zpomaluje nebo zcela mizí |
2.17 Mechanické poškození [MechdamageDegree]
V tomto poli se hodnotí poškození kmene mechanického původu (odření kůry a lýka způsobené těžbou a přibližováním dříví, pádem sousedního stromu atd.). Je-li kmen stromu poškozen, sleduje se intenzita (rozsah) poškození a stáří poškození. Při hodnocení intenzity poškození kmene se sleduje jaká poměrná část kmene je poškozena. Pokud se na kmeni vyskytuje více oddělených ran, pak se celková intenzita poškození načítá.
| pole MECHANICKÉ POŠKOZENÍ KMENE [pcon_intmepo] | |
| 1 | Kmen stromu není poškozen: zdravý strom bez známek mechanického poškození |
| 2 | Poškození do 1/8 obvodu kmene: kůra a lýko stromu je poškozeno na části menší než 1/8 obvodu kmene |
| 3 | Poškození nad 1/8 obvodu kmene: kůra a lýko je poškozeno na části větší než 1/8 obvodu kmene; součet jednotlivých poškození přesahuje1/8 obvodu kmene |
| 4 | Poškození kořenů (přetrháním): poškozen je kořenový systém stromu (stromy polovyvrácené) |
| 5 | Poškození kmene do 1/8 + poškození kořenů: kombinace poškození bodu 2 a 4 |
| 6 | Poškození kmene nad 1/8 + poškození kořenů: kombinace poškození bodu 3 a 4 |
V případě, že strom není poškozen, nabývá pole „Stáří mechanického poškození“ hodnotu „Strom není poškozen“.
2.18 Stáří mechanického poškození [MechDamageAge]
U stromů s výskytem mechanického poškození se určí jeho stáří.
| pole STÁŘÍ MECHANICKÉHO POŠKOZENÍ [pcon_damageage] | |
| 1 | Nové poškození: k poškození došlo v době od ukončení vegetační sezóny v minulém roce; rána je stále otevřená, nejeví známky hniloby či výskyt parazitických hub |
| 2 | Staré poškození: k poškození došlo v minulých letech, rána je zčásti či zcela zahojena nebo jeví známky hniloby a výskyt parazitických hub |
| 3 | Opakované poškození: k poškození došlo opakovaně, v různých letech (na kmeni se vyskytují známky různého stáří poškození) |
2.19 Loupání [PeelingDegree]
Loupání a ohryz spárkatou zvěří je plošné poškození kůry a lýka stromů. Jako loupání se označuje strhávání pruhů kůry a lýka v podélném směru, vzniká v předjaří a během vegetace. K ohryzu dochází obvykle v zimním období, na ohryzu jsou vždy patrné stopy zubů. Loupání a ohryz kmene se zahrnují do jedné kategorie. Při hodnocení se odhaduje, jaká poměrná část obvodu kmene je poškozena v místě, kde je poškození nejširší. Pokud se poškození vyskytuje na dvou nebo více místech od sebe oddělených, velikost poškození se sčítá.
| pole LOUPÁNÍ / OHRYZ [pcon_peeling] | |
| 1 | Kmen stromu není poškozen: strom bez známek loupání nebo ohryzu |
| 2 | Poškození do 1/8 obvodu kmene: šíře rány (součet všech poškození) v nejširším místě nedosahuje 1/8 obvodu kmene |
| 3 | Poškození nad 1/8 obvodu kmene: součet všech poškození přesahuje 1/8 obvodu kmene |
V případě, že strom není poškozen („Kmen stromu není poškozen“), nabývá pole „Stáří loupání/ohryzu“ hodnotu „Strom není poškozen“.
2.20 Stáří loupání [PeelingAge]
U stromů, které vykazují nějaký stupeň poškození loupáním či ohryzem se hodnotí stáří tohoto poškození.
| pole STÁŘÍ LOUPÁNÍ / OHRYZ [pcon_damageage] | |
| 1 | Nové poškození: k poškození došlo v době od ukončení vegetační sezóny v minulém roce; rána je stále otevřená, nejeví známky hniloby či výskyt parazitických hub |
| 2 | Staré poškození: k poškození došlo v minulých letech, rána je zčásti či zcela zahojena nebo jeví známky hniloby a výskyt parazitických hub |
| 3 | Opakované poškození: k poškození došlo opakovaně, v různých letech (na kmeni se vyskytují známky různého stáří poškození) |
2.21 Ostatní poškození [OtherStemDamage]
Pokud je strom poškozen jiným způsobem (nezapočítá se mechanické poškození nebo loupání/ohryz hodnocené výše), pak se typ tohoto poškození ukládá do pole „Ostatní poškození“. Do pole je možno vložit jen jeden druh poškození, proto se vkládá nejvýznamnější (nejrozsáhlejší nebo nejdestruktivnější) typ poškození.
| pole OSTATNÍ POŠKOZENÍ [pcon_typedam] | |
| 1 | Strom není poškozen: strom bez ostatních typů poškození (patří sem i stromy s mechanickým poškozením nebo stromy loupané, které však nemají jiný druh poškození kmene či kořenů) |
| 2 | Těžba pryskyřice: strom určený ke sběru přírodní pryskyřice (smolaření) |
| 3 | Kýla, mrazová trhlina: poškození kmene (kmenová trhlina) vznikající vlivem působení silných mrazů |
| 4 | Blesk, oheň: poškození způsobené lesním požárem nebo bleskem (vyštípnutí spirální rýhy, roztříštěná koruna) |
| 5 | Korní spála, ochmet, jmelí: poškození hladkokorých dřevin (smrk, jedle, buk, habr, jasan, javor) způsobené odumíráním kůry a lýka na osluněné části kmene (odkryté porostní stěny po rozpracované těžbě, stěny porostu vzniklé po polomech atd.) |
| 6 | Poškození datlem: poškození způsobené datlovitými ptáky |
| 7 | Poškození hmyzem: poškození způsobené rozličnými druhy hmyzu (listožravý, minující podkorní, dřevokazný atd.; nezapočítává se kůrovec hodnocený v poli „Kůrovcový strom“) |
| 8 | Kroužkování stromů: úmyslné přerušení vodivých pletiv provedené tak, aby strom uhynul |
3. Popis obnovy [REGENERATION]
3.1 Přítomnost obnovy [RegenerationPresence]
Prvním krokem při hodnocení obnovy je vložení informace o její přítomnosti. Obnova se považuje za přítomnou pouze pokud se nějaký jedinec obnovy nachází přímo v obnovním kruhu, umístěném ve středu inventarizační plochy. Pokud se obnova v obnovním kruhu vyskytuje (už výskyt jednoho jedince obnovy na obnovním kruhu lze považovat za obnovu, která prezentuje 795 jedinců na 1 ha), pak se rozliší, zda se vyvíjí na volné ploše bez zástinu staršího porostu nebo pod clonou mateřského porostu.
| pole PŘÍTOMNOST OBNOVY [pRegeneratioPresence] | |
| 1 | Žádná obnova |
| 2 | Obnova na volné ploše |
| 3 | Obnova pod clonou mateřského porostu |
3.2 Původ obnovy [RegeneratioOrigin]
Na obnovním kruhu se hodnotí, zda kultura či nárost vznikly přirozenou nebo umělou obnovou nebo zda šlo o kombinaci obou způsobů obnovy.
| pole PŮVOD OBNOVY [pcon_RegeneratioOrigin] | |
| 1 | Přirozené zmlazení: kultura, nárost vzniklý přirozeným nasemeněním nebo síjí, popř. z výmladků; jedinci jsou většinou na obnovním kruhu rozptýleni nepravidelně. Nárosty, ve kterých je méně než 20 % jedinců doplněno umělou obnovou, se považují za přirozeně zmlazené. |
| 2 | Přirozené zmlazení doplněné v mezerách umělou obnovou; podíl umělé obnovy z celkové rozlohy nárostu je větší než 20 % a menší než 50 % |
| 3 | Umělá obnova, doplněná přirozeným zmlazením; umělá obnova se nachází na více než 20 % a méně než 50 % rozlohy sledované obnovy |
| 4 | Umělá obnova: kultura vznikla ze sadby; stromky jsou uspořádány obvykle v pravidelném sponu, který je dobře patrný. Kultury, ve kterých je méně než 20% jedinců z přirozené obnovy, se považují za uměle obnovené. |
3.3 Rozmístění obnovy [RegenerationDistribution]
Hodnotí se rozmístnění obnovy v rámci obnovního kruhu.
| pole ROZMÍSTĚNÍ OBNOVY [pcon_RegenerationDistribution] | |
| 1 | Pravidelné rozmístění; obnova se nachází rovnoměrně o celém obnovním kruhu |
| 2 | Skupinovité rozmístění; obnova se nachází v menších skupinkách (tvoří hloučky) |
| 3 | Náhodné rozmístění; obnova je v obnovním kruhu nesystematicky rozmístněna |
3.4 Výškové třídy obnovy [HeightClass]
Jedinci obnovy každé dřeviny, kteří se nacházejí na obnovním kruhu, se pro sledování parametrů obnovy podle své výšky zařadí do následujících výškových tříd.
| pole VÝŠKOVÁ TŘÍDA [pHeightClass] | |
| 1 | Od 0.1 m do 0.5 m |
| 2 | Od 0.5 m do 1.3 m |
| 3 | Od 1.3 m výšky do výčetní tloušťky 6.9 cm s kůrou |
Příslušnost jedinců k určité výškové třídě obnovy se nejlépe určí podle značek označujících hranice výškových tříd na výtyčce. Při zařazování jednotlivých sazenic či stromků (hlavně listnatých) do výškové třídy se stromky nesmí napřimovat. K zařazení stromku do výškové třídy na hranici obnovního kruhu je rozhodující, zda se krček sazenice či stromku nachází vně či uvnitř obnovního kruhu. Dvojáky se počítají jako jeden jedinec.
3.5 Dřevina [Species]
Každá dřevina, která je na konkrétním obnovním kruhu součástí obnovy, se označí číselným kódem dřeviny. Jestliže se určitá dřevina vyskytuje ve dvou či více výškových třídách obnovy (viz kapitola 3.4), pak se v každé z těchto výškových tříd sleduje samostatně, tj. zjišťuje se u ní počet jedinců, věk a zdravotní stav. Pokud se na obnovním kruhu nacházejí i keře (hloh, líska atd.), pak se tyto keře do obnovy nezahrnují.
3.6 Počet jedinců obnovy [TreeNumber]
Jedinci příslušející určité třídě obnovy (tj. příslušející k určité výškové třídě a dřevině) se spočítají a tato informace se uvede v poli počet jedinců.
3.7 Průměrný, minimální a maximální věk obnovy [Age, MinAge, MaxAge]
Pro jednotlivé definované třídy obnovy se určí minimální, průměrný a maximální věk. Minimální věk je věk „nejmladšího“ jedince, maximální věk pak analogicky toho „nejstaršího“. V případě, že nelze věk určit na základě objektivního měření (spočítání přeslenů, přírůstů atd.), tento se kvalifikovaně odhadne. 3.8 Průměrná tloušťka a výška dřeviny v obnově [MeanDiameter_cm, MeanHeight_m] Pro výškovou třídu obnovy od 0.5 m do 1.3 m se určí průměrná výška dřeviny v obnově, pro výškovou třídu obnovy od 1.3 m do výčetní tloušťky 6.9 cm se určí průměrná tloušťka v prsní výšce a průměrná výška dřeviny obnovy.
3.9 Ochranná opatření v obnově [ProtectionMeasure]
Při zařazování jednotlivých dřevin do výškové třídy obnovy se současně zaznamená druh případné ochrany sazenic. U těchto jedinců musí být na první pohled patrno, že byl určitý typ ochrany aplikován, popř. že nebyli ochráněni vůbec. V případě, že se více jak polovina obnovního kruhu nachází uvnitř té části porostu, která je proti okusu zvěře chráněna oplocením, pak se celý obnovní kruh považuje za chráněný plotem (kategorie „5“) a další druhy ochrany (kategorie „2“ až „4“) se už nesledují.
| pole OCHRANNÁ OPATŘENÍ [pProtectionMeasure] | |
| 1 | Žádná ochrana |
| 2 | Nátěr, nástřik proti okusu: provedena individuální ochrana repelenty proti okusu spárkatou zvěří |
| 3 | Nátěr proti loupání: provedena individuální ochrana nástřikem nebo nátěrem repelentů proti loupání a okusu spárkatou zvěří |
| 4 | Mechanická ochrana: stromek je chráněn mechanicky (individuální oplocení, plastové ochrany atd.) |
| 5 | Oplocení plošné: celá nebo nadpoloviční část plochy je oplocena; oplocenka musí být funkční |
| 6 | Ostatní způsoby ochrany: jiné způsoby ochrany (např. biologická ochrana krytem výplňové dřeviny, ochrana plachetkami proti okusu hlodavců atd.) |
3.10 Výskyt poškození obnovy [Damage]
V případě, že stromek obnovy vykazuje nějaký typ poškození (okus, loupání, vytloukání, mech. poškození atd.), uvede se v tomto poli informace o existenci tohoto poškození.
| pole VÝSKYT POŠKOZENÍ [pYesNo] | |
| 1 | Ne: stromek nepoškozen |
| 2 | Ano: stromek vykazuje známky poškození |
3.11 Poškození obnovy [DamageType]
Sleduje se poškození obnovy okusem, loupáním nebo ohryzem, popřípadě vytloukáním a kombinace těchto typů poškození. Okus je charakterizován jako poškozování sazenic, nárostů nebo výsadeb okusováním vegetačních výhonků. Na obnovním kruhu se hodnotí pouze okus terminálních vrcholů stromků obnovy. Okus postranních výhonků se nesleduje. Loupáním se rozumí plošné poškozování kůry lýka rostoucích stromů spárkatou zvěří (jelení zvěř, dančí, mufloní zvěř). K loupání dochází v období mobilizační fáze růstu dřevin v předjaří a během vegetace. Poškození stejného typu vznikající mimo toto období označujeme jako ohryz. Dochází k němu v době klidu (tj. v zimním období) a na ráně jsou patrné stopy jednotlivých zubů. Loupání i ohryz způsobují strhávání, popřípadě zkousávání pruhů kůry a lýka v podélném směru. Škody působené loupáním a ohryzem spárkatou zvěří se mohou objevit u jednotlivých dřevin v obnově hlavně ve třetí výškové třídě. Ke škodám vytloukáním dochází při odstraňování lýčí z vyvinutých parohů odíráním o stromy, čímž dochází k poškozování kůry a lýka. U všech typů poškození se hodnotí typ poškození, jeho rozsah, stáří poškození a počet poškozených jedinců.
| pole TYP POŠKOZENÍ [pdamagetype] | |
| 1 | Strom není poškozen |
| 2 | Terminál s jedním okusem: stromek je poškozen jedním čerstvým nebo starším okusem |
| 3 | Terminál s opakovaným okusem: stromek byl v minulosti opakovaně poškozován okusem terminálního prýtu |
| 4 | Vytloukání: stromek byl poškozen vytloukáním |
| 5 | Loupání do 1/8 obvodu kmene: stromek byl loupán nebo byl poškozen ohryzem; šíře rány (součet všech poškození) v nejširším místě nedosahuje 1/8 obvodu kmínku |
| 6 | Loupání nad 1/8 obvodu kmene: stromek byl loupán nebo byl poškozen ohryzem; součet šíří všech poškození přesahuje 1/8 obvodu kmínku |
| 7 | Přibližování a těžba: poškození stromku způsobené přibližováním či těžbou; rozlámané a odřené stromy v místě dopadu stromu, popřípadě v dráze tažení kmene |
| 8 | Vytloukání + jeden okus: kombinace poškození v bodech 4 a 2 |
| 9 | Vytloukání + opakovaný okus: kombinace poškození v bodech 4 a 3 |
| 10 | Jeden okus + loupání do 1/8 obvodu kmene: kombiace poškození v bodech 2 a 5 |
| 11 | Jeden okus + loupání nad 1/8 obv. kmene: kombiace poškození v bodech 2 a 6 |
| 12 | Opakovaný okus + loupání do 1/8 obv. kmene: kombiace poškození v bodech 3 a 5 |
| 13 | Opakovaný okus + loupání nad 1/8 obv. kmene: kombiace poškození v bodech 3 a 6 |
| 14 | Vytloukání + loupání do 1/8 obvodu kmene: kombiace poškození v bodech 4 a 5 |
| 15 | Vytloukání + loupání nad 1/8 obvodu kmene: kombiace poškození v bodech 4 a 6 |
3.11.1 Stáří poškození obnovy [DamageAge]
U stromků s poškozením se určuje stáří tohoto poškození.
| pole STÁŘÍ POŠKOZENÍ OBNOVY [pcon_damageageII] | |
| 1 | Nové poškození: k poškození došlo v době od ukončení vegetační sezóny v minulém roce |
| 2 | Staré poškození: k poškození došlo v minulých letech (stromek nahradil terminální vrchol, známky činnosti hojivého pletiva v místě poranění atd.) |
| 3 | Opakované poškození: k poškození došlo opakovaně, v různých letech (vyskytují se známky různého stáří poškození) |
3.12 Počet poškozených jedinců [TreeNumber]
U jednotlivých tříd poškození se uvádí počet jedinců obnovy poškozených v jednotlivých definovaných kategoriích poškození obnovy.