Lesní hospodářský plán (LHP)

Relační databáze lesního hospodářského plánu (LHP)

Obsah:


Tvorba lesních hospodářských plánů prodělala za posledních 15 let bouřlivý vývoj. Může za to rozvoj počítačových technologií, který, jako ve většině oborů lidské činnosti, mnohé usnadnil a občas přidal problémy.
V průběhu cvičení a přednášek se detailně seznámíte s principy tvorby lesních hospodářských plánů a naučíte se pracovat s jejich daty a využívat jich k získávání informací.
Podstatná část informací obsažených v LHP se ukládá v digitální podobě. Textová část LHP v podobě tabulek, textů a obrázků, mapová část v podobě vrstev GISu a numerická část, tzv. hospodářská kniha, v podobě tzv. relační databáze.
Když zpracováváme lesní hospodářský plán, nebo chceme využít jeho informací, pracujeme s daty! Tato „data“ jsou z důvodu přehlednosti a účelnosti pro zpracování organizována v určité formě. Když si odmyslíme jejich fyzické umístění na harddisku počítače, setkáváme se s nimi nejčastěji v podobě tabulek. I hospodářská kniha je tabulkou, přehledy návrhů hospodářských opatření jsou tabulkami, rámcové směrnice hospodaření jsou tabulky.

Hospodářský plán by se, při troše zručnosti a šikovnosti,  a za určitých omezení, dal vytvořit i v Excelu. Mělo by to ale několik podstatných nevýhod:

  • v tabulce obsahující najednou všechna data LHP bychom se ztráceli,
  • takováto tabulka by z důvodu nutného opakování některých údajů v každém řádku zabírala obrovský paměťový prostor,
  • využití informací v takto uložené tabulce je velice komplikované, občas i nemožné.

Elegantním řešením výše uvedených problémů je využití principu tzv. relačních databází. V podstatě nejde o nic jiného, než o systém tabulek, které se liší svým obsahem, tedy každá obsahuje informace o něčem jiném, ale navzájem jsou propojeny vazbami – relacemi, které zajistí, že navenek se databáze chová jako celek obsahující celý komplex informací o lese.

Na následujícím obrázku vidíte příklad zjednodušené databáze LHP. Jednotlivá okénka představují samostatné tabulky, ze kterých se databáze skládá. Můžete si všimnout, že jednotlivé tabulky obsahují údaje o jednotlivých úrovních rozdělení lesa, tedy odděleních,  dílcích, porostech, porostních skupinách, etážích a dále o dřevinách. U černých čar – vazeb mezi tabulkami, si můžete všimnout čísla „1“ u tabulky nadřazené a znaku „∞“ u tabulky podřízené. Znamená to, že k jednomu záznamu v tabulce nadřízené existuje několik záznamů v tabulce podřízené.

Např.: Oddělení 1 obsahuje dílce A, B, C, D a E. Tedy k jednomu záznamu v tabulce ODDELENI existuje 5 záznamů v tabulce DILEC. V oddělení, dílci A, jsou porosty a, b, c. V porostu 1Ac jsou porostní skupiny 0, 1, 3a, 3b a 12. Ty dále obsahují dřeviny.

relace

Na následujcím obrázku vidíte kompletní databázi dnešních LHP. Je k němu potřeba kratší vysvětlení. Tabulky v horní řadě, tedy ty, které jsou spolu propojeny relační vazbou „1:∞“ jsou základními tabulkami obsahujícími data LHP. Všechny ostatní tabulky jsou tzv. „lookup tables“, tedy česky vyhledávací tabulky, rozbalovací seznamy. Mají funkci při editaci dat, kdy si nemusíme pamatovat kódy např. lesních oblastí, ale rozbalíme si seznam a vybereme příslušnou oblast z nabídky.

relace_new

V současné době se k tvorbě LHP a k přenosu jeho dat mezi různými institucemi využívá dvou typů datového formátu. Prvním z nich, snad ani ne významem, ale pořadím, neboť je to formát pořízení dat, je soubor formátu PARADOX. Jeho název je odvozen od komerčního pojmenování programu – databázové aplikace – PARADOX. Obyčejný uživatel se s ním potká málokdy. Soubory tohoto formátu mají koncovku .db. Subjekt, který lesní hospodářský plán vytváří, musí vlastnit software, který je schopen tento úkol zvládnout. Původní částečně konkurenční prostředí v tomto oboru postupně vykrystalizovalo do monopolního postavení firmy TopolPRO a jejího programového balíku TAX. Více informací na adrese firmy TopolPRO. V prvním cvičení se naučíte data formátu PARADOX převést do aplikace MS Access a dále s nimi pracovat.

Druhým formátem, tzv. výměnným formátem dat, je formát XML. Zkratka pochází z anglického originálu Extensible  Markup Languague. Jde v podstatě o  formát podobný HTML a  tudíž obsah souboru ve formátu XML se dá otevřít v jakémkoliv internetovém prohlížeči. Bez příslušného interpretačního SW je ale obsah souboru pro běžného uživatele nepřehledný a  nečitelný. Jako běžní uživatelé se spíše ve své budoucí práci setkáte s pořizovacím formátem dat, tedy PARADOX.