Vysvětlivky k rámcovým směrnicím hospodaření (RSH)

  • Hospodářský soubor: obsahuje číselný kód hospodářského souboru
  • Cílové hospodářství: název cílového hospodářského souboru
  • Současné porosty: charakteristika současného porostního typu (např. smrkový, borový, smíšený jehličnatý, smíšený listnatý atd.)
  • Výměra: číslo udávající přesnou výměru porostů spadajících do hospodářského souboru v rámci lesního majetku
  • % rozlohy: číslo udávající procento výměry porostů spadajících do hospodářského souboru
  • Produkce: charakteristika produkční úrovně hlavních dřevin HS. Udává se obvykle jako průměrná hodnota AVB hlavní dřeviny HS v porostních skupinách spadajících do daného HS. Tato hodnota je součástí závěrečné tabulky LHP 3c Základní údaje podle dřevin a věkových stupňů.
  • Kategorie: udává kategorii porostů daného HS, rozlišujeme kategorie lesa hospodářského, ochranného a zvláštního určení. Podrobněji uvádí Informační standard LH nebo lesní zákon
  • Hospodářský tvar: udává tvar lesa: vysoký, nízký a střední
  • Hospodářský způsob: současná právní úprava rozlišuje čtyři hosp. způsoby a sice holosečný , násečný , podrostní a výběrný. V tomto políčku je možno uvádět kombinace jednotlivých způsobů ve zkratkách, např. hN, nP atd.
  • Obmýtí (u):  doporučená rozmezí obmýtí najdete ve vyhlášce č. 298/2018 Sb. Rámcová produkční doba dřevin hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (Kč/ha*rok). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití pro­dukce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u po­rostů kalamitami rozvrácených. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku (f – fyzického věku).
  • Mýtní věk: je okamžik mýcení konkrétní porostní skupiny v daném hospodářském souboru. Je to tedy věk konkrétní a ne průměrný, rámcový (oproti stanovení doby obmýtí !). Průměrným údajem mýtních věků porostních skupin hospodářského souboru získáme obmýtí, nebo jinak řečeno, mýtní věky porostních skupin musí oscilovat kolem obmýtí hospodářského souboru.
  • Mýtní zralost: mýtní zralost je pojmem z kapitoly časová úprava lesů lesa věkových tříd. Je to okamžik, kdy pro danou dřevinu na daném stanovišti (vymezeném určitou jednotkou: LT, SLT, HS) nastává nejvhodnější okamžik těžby. Kritériem nalezení tohoto okamžiku může být objemový přírůst, hodnotový přírůst, okamžik maximálního ekonomického výnosu, okamžik optimálního plnění některé z funkcí lesa. V lesích výběrného charakteru zralost nepoměřujeme časem, ale tloušťkou jednotlivých stromů. Rozlišujeme mnoho typů mýtní zralosti, viz skripta HÚL, kapitola 7.1. V lesích hospodářského charakteru hledáme okamžik kulminace použitého kritéria, v lesích charakteru nehospodářského, např. některé kategorie lesa zvl. určení a v lesích ochranných, použijeme jako kritérium mýtní zralosti okamžik, kdy stromy, porosty přestávají plnit svou funkci. V lesích hospodářských se v ČR jako kritérium zjištění mýtní zralosti používá okamžik kulminace hodnotového CPP.

Při výpočtu mýtní zralostije nutné pro danou dřevinu a plošnou jednotku znát:

– vývoj zásoby hlavního porostu
– vývoj zásoby podružného porostu (popř. mortality)
– podíly a ceny sortimentů dříví obsažených v zásobě porostů

Postupujeme v následujících krocích (modelový příklad):

– konstrukce křivky COP (celkové objemové produkce) tvořené zásobou hlavního, podružného porostu a mortalitou

image002

– z hospodářské evidence, nebo pomocí sortimentačních tabulek zjistíme podíly sortimentů
– vypočítáme objemy a ceny sortimentů pro jednotlivé roky, nebo věkové stupně
– zkonstruujeme křivku CHP (celkové hodnotové produkce)

image008

– odvodíme křivku CPPh (celkový průměrný přírůst hodnotový) 

image010

V místě kulminace CPPh leží mýtní zralost našeho modelového příkladu pro dřevinu BK na daném typu stanovišť na ŠLP. Pokud bychom hodnotu mýtní zralosti nepoměřovali zastoupenými sortimenty a jejich cenou, mýtili bychom porosty daleko dříve, v uvedeném příkladu o 25 let dříve (v období, kdy kulminuje celkový průměrný přírůst objemový).

  • Obnovní doba (o): je doba, která uplyne od prvního do posledního plánovaného obnovního zásahu v obnovovaném porostu. Je závis­lá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v do­bě zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá (∞).
  • Počátek obnovy: Tento údaj spočítáte z obmýtí a obnovní doby. Viz konkrétní příklad ve vzoru: obmýtí = 120 let, obnovní doba = 30 let. Odečteme-li od doby obmýtí polovinu obnovní doby (120 – 15), dostaneme 105, což spadá do  VS 101 – 110. Počátek obnovy je tedy 101 let.
  • Cílová druhová skladba: doporučená cílová skladba je jedním z cílů, ke kterému by mělo směřovat hospodaření ve všech porostech daného HS. Údaj o cílové skladbě HS vašeho majetku najdete v návrhu HS pro příslušnou lesní oblast, např. pro ŠLP je to Drahanská vrchovina.
  • % MZD: závazné ustanovení LHP, které udává minimální procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pro konkrétní HS tento údaj najdete ve vyhlášce č. 298/2018 Sb.
  • Odchylky od modelu: políčko pro slovní popis odlišného hospodaření od modelu vlastního HS, např. odlišné obmýtí a obnovní doba, odlišný režim hospodaření v prvcích KES (kostry ekologické stability) a pod.
  • Obnovní postup: obsahuje slovní popis postupu obnovy porostů
  • Způsob obnovy: jedná se o konstatování, zda obnova bude umělá, nebo přirozená, doporučují se hektarové počty sazenic a způsob sadby atd.
  • Péče o kultury: tato kolonka obsahuje slovní popis výchovných zásahů v kulturách, jako jsou pročistky, úpravy hustoty a druhové skladby, ochranné zásahy jako jsou vyžínání, ochrana proti okusu plocením nebo individuální a pod.
  • Doba zajištění kultur: podle zákona implicitně 7 let (2 + 5, zalesnění + zajištění), je možno však navrhnout vyšší podle stanovištních podmínek. Tato změna však podléhá schválení místně pověřeným úřadem státní správy lesů.
  • Výchova porostů: slovní popis výchovných zásahů v porostech, obvykle se dělí na zásahy v porostech mladších (do 40ti let) a starších (nad 40 let). Charakterizuje obvykle způsob a intenzitu probírek.
  • Faktory ohrožení: zde se vyjmenovávají biotičtí a abiotičtí činitelé ohrožující porosty HS, jako jsou zvěř, imise, sníh, námraza, škůdci atd. Uvádí se míra ohrožení.
  • Opatření ochrany lesů: uvádí se opatření proti výše uvedených škodlivým vlivům.
  • Mimoprodukční funkce: vyjmenovávají se mimoprodukční fukce lesů daného HS.
  • Meliorace: v případě potřeby, především na stanovištích podmáčených, se navrhuje systém melioračních opatření, především po smýcení dospělých porostů.
  • Doporučené dopravně – těžební technologie:  tato kolonka obsahuje výčet doporučených, pro porosty HS nejvhodnějších technologií těžby a dopravy dříví
  • Lesní typy: kolonka obsahuje taxativní výčet lesních typů zahrnutých do HS.
  • Hospodářský tvar:Hospodářský tvar lesa je charakterizovaný, předurčený, způsobem vzniku porostu (generativní, vegetativní, kombinovaný), modifikovaný formou hospodaření (strategie  obnov a pěstební péče) v závislosti na cílech hospodaření. Rozlišujeme:
  • vysoký (semenný) les,
  • nízký (výmladkový) les,
  • střední (sdružený les).
  • Les vysoký
  • Je tvar lesa vzniklý generativní (semennou) cestou. V České republice tento hospodářský tvar převládá (více než 99% rozlohy lesů). Má dlouho produkční dobu (80-160 let v závislosti na hlavní hospodářské dřevině) a vysokou hodnotovou produkcí (poskytuje celé spektrum dřevních sortimentů), je možné zde uplatnit všechny dřeviny.
  • Les nízký
  • Je tvar lesa vzniklý vegetativní cestou, především pařezovou a kořenovou výmladností. Vyznačuje se krátkou produkční dobou (5-40 let) a vysokou objemovou produkcí. Poskytuje ovšem jen omezené spektrum sortimentů (vláknina, palivo) a uplatní se zde pouze dřeviny s dobrou pařezovou a kořenovou výmladností (LP, HB, DB, AK atd…).
  • Les střední
  • Je tvarem dvou či vícevrstevného (etážového) tvaru lesa. Spodní vrstvu tvoří nízký les, horní pak jedna, nebo více etáží výstavků vzniklých generativně. Dříve velice populární a rozšířený tvar lesa, poskytující kromě velkého množství paliva také omezené množství silnějších sortimentů. Dnes se vyskytuje sporadicky, v Evropě především v Německu a ve Francii.Obrácený střední les vzniká při převodu lesa nízkého na les vysoký. V horní vrstvě je etáž výstavků vzniklých vegetativně, ve spodní etáži jedinci z přirozené obnovy, nebo umělého zalesnění.
  • Hospodářský způsob:

1. Podrostní

Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou, nebo probíhat ve zkrácené podobě (prosvětlení, Domýcení). Rozlišujeme:

→ Velkoplošná clonná seč (PP)

je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.

→ Maloplošná clonná seč (P)

nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.

a) Okrajová seč clonná

Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy.

b) Pruhová seč clonná

Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou pruhovou seč clonnou.

c) Skupinová seč clonná

Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla kruhového, eliptického nebo obdélníkovitého tvaru.

2. Násečný

Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny a to jak na holé ploše, tak pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekročuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem.

Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky.

→ N – okrajová seč

Podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se rozlišuje:

a) Prostá okrajová seč

Porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče – násekem.

b) Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč

Vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřní­ho okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje:

c) Odrubná seč

Přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně.

d) Obrubná seč

Skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry.

3. Holosečný

Nový porost vzniká na holé ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné.

→ HH – velkoplošná holá seč (výjimka ze zákona č. 289/1995 Sb.)

Je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.

→ H – maloplošná holá seč

Nesmí svojí velikostí překročit jeden hektar a svojí šířkou dvojnásobek výšky těženého porostu.

a) Pruhová seč holá

Mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu.

b) Kulisová seč holá

Má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka.

c) Skupinová seč holá (kotlíková seč)

Uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.

d) Obnova semennými výstavky

Na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstra­ňují po vzniku žádoucího náletu.

4) Výběrný

Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč.

→ V – výběrná seč

a) Jednotlivě výběrná seč

Při obnově se těží převážně jednotlivé stromy.

b) Skupinovitě výběrná seč

Při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova.

Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy:

Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter:

p – clonný (pruhová clonná seč, clonná skupina)

n – násečný (násek, holá skupina – Kotlík)

Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné.