Hospodářská úprava lesů na bázi statistické provozní inventarizace používá pro prostorové rozdělení lesa oddělení, dílce, porosty a porostní skupiny. K vyjádření vertikálního členění porostních skupin používá tzv. porostní vrstvy.
Oddělení
Oddělení jsou trvalé jednotky prostorového rozdělení lesa s převažující orientační funkcí. Tam, kde nedošlo k výrazným majetkovým změnám, jsou hranice nových oddělení totožné s hranicemi minulých oddělení. Oddělení jsou označeny dvojmístnými arabskými číslicemi vzestupně od 1. Graficky jsou oddělení v mapách označeny značkou dle přílohy č.2 vyhlášky č. 84/1996 Sb. Příklad označení oddělení ………………………………………………….162
Dílce
Dílce jsou trvalé jednotky prostorového rozdělení lesa s převažující orientační funkcí. Dílce převážně respektují vymezené zóny cílové (rámcem pro stávající zonaci je porost). Dílce jsou označeny velkými písmeny, počínaje písmenem A, při vynechání písmen I, CH a Q. Graficky jsou dílce v mapách označeny značkou dle přílohy č.2 vyhlášky č. 84/1996 Sb. Příklad označení dílce ……………………………………………………….162 D
Porosty
Porost má shodné či alespoň příbuzné stanovištní podmínky směřující k podobné potenciální přirozené vegetaci, které určují velmi podobný vývojový cyklus přírodního lesa závěrečného typu. Porost je tedy plošně vymezená část lesa v rámci dílce, která přísluší k jednomu konkrétnímu typu vývoje lesa. Porost je jednotka trvalá. Trvalost této jednotky je podmíněna mírou generalizace typologických jednotek do typů vývoje lesa (porostů) při venkovním šetření. Výměra porostů neklesá pod 0,20 ha, nejedná-li se o les ve vlastnictví různých subjektů. Porosty jsou označeny malým písmenem, které vyjadřuje příslušný typ vývoje lesa (jsou použita písmena v abecedním pořadí počínaje písmenem a). Příklad označení porostu …………………………………………………..162 D c
Porostní skupiny
Porostní skupina je dočasná proměnlivá nejnižší jednotka rozdělení lesa. Za porostní skupinu se považuje společenství jednoho nebo více druhů dřevin, které se podle porostní výstavby, struktury, skladby dřevin, stupně přirozenosti, případně podle věku a pod. odlišuje od sousedních lesních porostů, a které je možno přiřadit k jednomu v rámci zařizovaného lesního hospodářského celku vymezenému segmentu porostního typu. Pro označení jsou použita jednomístná čísla počínaje 1, která vyjadřují příslušný segment porostního typu. V případě, že je nutno vymezit v rámci porostu další porostní skupinu, která přísluší stejnému segmentu porostního typu (např. z důvodů rozdílné genetické klasifikace lesních porostů nebo průběhu katastrální hranice), použije se zdvojeného označení (místo 1 se použije 11, 12, 13…). Každý porost obsahuje nejméně jednu porostní skupinu. Výměra porostní skupiny by neměla klesnout pod 0,04 ha. Příklad označení porostní skupiny………………………………………..162 D c1 (162 D c11)
| Označení porostní skupiny | Segment porostního typu (SPT) |
| 1 | Mladé porosty |
| 2 | Porosty středního věku |
| 3 | Zralé porosty |
Tab. 1: Význam číselného označení porostní skupiny Kritéria pro vylišování porostních skupin podle jejich příslušnosti k segmentu porostního typu: • SPT 1 „mladé porosty“ – lesní porosty do 40 let věku, zpravidla vyžadující výchovný zásah (prořezávku, popř. probírku) nebo péči o kultury a nárosty. • SPT 2 „porosty středního věku“ – lesní porosty charakterizované rozpětím věku 41 – 80 let. V těchto porostech může být realizována účelová těžba výchovného charakteru. • SPT 3 „zralé porosty“ – lesní porosty nad 80 let věku, které vstupují do fáze obnovy, a ve kterých může být prováděna účelová těžba obnovního charakteru. Pro potřeby diferenciace pěstebních opatření v rámci porostu je zavedeno označení druhu plánovaného zásahu pomocí indexů. Jsou použity indexy v podobě malých písmen latinské abecedy a, t, v, x, y, z. Index „a“ je skrytý index uváděný pouze uvnitř databáze, v knize a ani v mapě uveden není. Příklad označení porostní skupiny s plánovaným zásahem………….162 D c1v (162 D c11v)
| Druh indexu | Druh plánovaného zásahu |
| t | úmyslná mýtní těžba v porostech do 80 let věku (např. rekonstrukce) – výjimka z ustanovení lesního zákona |
| v | výchovné zásahy doporučené, plánované v ploše a v m3 k přípravě porostů pro přirozenou obnovu, zlepšující zdravotní stav a kvalitu porostu |
| x | porostní skupiny, které splňují podmínku pro uplatnění závazného ustanovení lesního hospodářského plánu – minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku dle § 9 vyhl. 84/1996 Sb. |
| y | porostní skupiny, ve kterých se uskuteční péče o kultury |
| z | potřeba zalesnění v ploše pro holiny zjištěné a holiny z nesouladů evidence |
Tab. 2: Význam jednotlivých indexů pro specifikaci plánovaného pěstebního zásahu v porostní skupině
Porostní vrstvy
Porostní vrstvy slouží k vyjádření vertikálního členění porostních skupin. V rámci popisu porostů se v každé porostní skupině šetří přítomnost porostních vrstev.
| Označení a název porostní vrstvy | Popis porostní vrstvy |
| 1 – Vrstva hlavního porostu | Hlavní porost tvoří střednědobé až dlouhodobé těžiště pěstební, ekologické a výchovné lesnické činnosti. Vrstva hlavního porostu plní většinu funkcí lesa; zpravidla se rozprostírá po celé ploše porostu a definuje tak celou plochu krytou lesem. |
| 2 – Střední porostní vrstva | Je tvořena stromy, které již dosáhly výčetní tloušťky hroubí (7,0 cm s kůrou) a nejméně jedné poloviny průměrné výšky hlavního porostu. |
| 3 – Spodní porostní vrstva | Je tvořena obnovou (umělou či přirozenou) pod starším hlavním porostem, popř. ještě pod střední porostní vrstvou. Tvoří ji jedinci, kteří netvoří hroubí (d1,3 do 6,9 cm s kůrou). Podle potřeby je možno spodní vrstvu ještě dělit, a to na jedince pod 1,3 m výšky a nad 1,3 m výšky. |
| 4 – Výstavky | Jsou ponechané jednotlivé stromy nebo skupiny stromů bývalého hlavního porostu s cílem věkově a prostorově diferencovat obnovované porosty nebo z důvodů ochrany přírody či zachování genofondu. Zápoj výstavků je roven nebo menší než 30%. |
Jednotlivé stromy (včetně stojících souší), které se podílejí na výstavbě porostu, se podle svého postavení v porostu klasifikují při provozní inventarizaci (dle Zlatníka a Konšela) následovně:
1 – Nadúrovňové stromy (stromy charakteru výstavků s nesouvislým zápojem)
2 – Stromy hlavní etáže
3 – Stromy vrůstavé (od ½ výšky stromů hlavní etáže)
4 – Stromy zastíněné (od 1,3 m do ½ výšky stromů hlavní etáže)
5 – Obnova (stromy do 1,3 m výšky)
Alfanumerické označení jednotek prostorového rozdělení lesa je zvoleno tak, aby vytvářelo úzkou logickou vazbu na vyšetřovací a vyhodnocovací jednotky metody HÚL na bázi provozní inventarizace a usnadnilo tak lesnímu personálu práci s výstupy LHP.
Ukázky prostorového rozdělení lesa
Pro ukázku jsou zvolena stejná území, která jsou však zařízena i jinou metodou zařízení.
Takže v prvním případě se jedná o srovnání prostorového rozdělení lesa, který byl zařízen metodou věkových tříd (A) a metodou výběrného lesa (B).
| A. Metoda věkových tříd (LHP 1993 – 2002) – pro zvětšení klikni na obrázek – | B. Metoda výběrného lesa (LHP 2003 – 2012) – pro zvětšení klikni na obrázek – |
 |  |
Druhý případ je srovnání prostorového rozdělení lesa, který je opět zařízen metodou věkových tříd (C) a metodou statistické provozní inventarizace pro strukturně bohaté lesy (D).
