Výchozí podklady ke studiu

• Hospodářská úprava lesů, obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem (Poleno, 2000 )
• Hospodářská úprava lesů na bázi statistické provozní inventarizace (Černý a kol., 2000 )
• Metoda integrované hospodářské úpravy lesů v lesích s bohatou strukturou (Černý a kol., 2001 )
• Černý, M.  2004: Metodika tvorby lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace. Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, 215 s.

HÚL strukturně bohatých lesů – některé teoretické problémy

• Volba vhodné metody hospodářsko-úpravnického zařízení
• Popis strukturně bohatých porostů
• Kontolní metoda (kontrolní jednotka)
• Stanovení etátu

Proč hospodářská úprava strukturně bohatých lesů?, např. proto:

Slabým místem ve stávajícím systému HÚL je inventarizace lesů, tzn. zjišťování stavu lesa v rámci přípravy LHP. Její metody se po mnoho desetiletí nezměnily a zaostávají za současnými potřebami z hlediska přesnosti i struktury poskytovaných dat. Stávající metoda inventarizace lesů je ve své podstatě zvláštním konglomerátem statisticky málo podložených nebo vůbec nepodložených metod. Sledované veličiny jsou zjišťovány pro všechny prvky základního souboru, tzn. pro všechny porostní skupiny, resp. etáže. Přitom ale prakticky není známa chyba zjištění veličin v jednotlivých porostních skupinách. Ta se skládá z chyby samotného měření či odhadu a z chyby statistického výběru stromových vzorníků resp. zkusných ploch uvnitř porostní skupiny. Žádná z těchto chyb není kvantifikována. Celý systém lesních hospodářských plánů (LHP) a souhrnných lesních hospodářských plánů (SLHP) operuje s průměrnými hodnotami porostních veličin, aniž by udával jejich přesnost. Problém přesnosti u takto pojatého způsobu inventarizace se dále prohlubuje při slučování porostních skupin. Průměrná hodnota porostních veličin ve sloučených porostních skupinách má jen velmi malou vypovídací hodnotu. Přitom slučování porostních skupin resp. etáží je jedinou prakticky použitelnou metodou, která při zachování stávajícího systému inventarizace umožňuje popsat prostorově nebo strukturně rozrůzněné porosty. Teoreticky lze popisovat samostatně i nejmenší skupiny, ale prakticky je to s ohledem na efektivitu práce zpracovatele LHP neúnosné. V lesích smíšených, s bohatou (zejména vertikální) strukturou, mají údaje týkající se průměrného věku, průměrných výšek, středních výčetních tlouštěk a dalších veličin jen velmi omezenou vypovídací schopnost o skutečném stavu porostů. Stejně tak se vzrůstající bohatostí struktury ztrácejí svůj smysl i další ústřední pojmy jako poměr věkových tříd, těžební plocha, doba obmýtní, normální zásoba podle růstových tabulek pro stejnorodé porosty, zakmenění atd. Na území řady lesních správ LČR, v některých větších soukromých lesních celcích a v lesích národních parků lesníci směřují k pěstování strukturně bohatých přírodě blízkých lesních porostů. Tato změna hospodaření je charakterizována především obohacováním dřevinné skladby, omezením nebo vyloučením holé seče, dlouhou obnovou pod clonou starého porostu a těžbou jednotlivých (nebo skupin) mýtně zralých stromů. V kombinaci se vhodnými včasnými podsadbami vede taková pěstební činnost postupně ke smíšeným, vícevrstevným, a tím i strukturně bohatším lesům. Jednotlivé porosty začnou ztrácet své původní pevné ohraničení a jen s obtížemi mohou být exaktně popsány při zachování stávající struktury dat HÚL (Černý a kol., 2000). V HÚL s bohatou strukturou je proto nutné se vrátit zpět k zařizovacím metodám kontrolním a tyto metody vhodným způsobem upravit za pomoci rozvinutých statistických metod a výpočetní techniky. Obojího lze využít u modifikovaných kontrolních metod jak ke spolehlivému zjišťování stavu lesa v zařizovaném hospodářském celku, tak k plánování hospodářských opatření, ke kontrole hospodaření v lesích a ke sledování trvalosti lesa (Černý a kol., 2001 ).

Schéma postupu při hospodářské úpravě lesů na bázi provozní inventarizace

(viz. Černý, 2004, s. 19)

Metoda integrované HÚL s bohatou strukturou na bázi provozní inventarizace je schopna v zařizovaném hospodářském celku poskytnout statisticky podložená data o stavu lesa (výše zásob, přírůstu, zdravotní stav apod.), spolu s údaji o těžebních možnostech v podobě nepřekročitelné výše těžeb (tedy v podobě etátu) jako závazného ukazatele LHP.Podobně jako dosavadní HÚL počítá i nová metoda integrované HÚL s bohatou strukturou s diferencovanými postupy hospodaření, které vycházejí z rozdílných stanovištních podmínek vyjádřených současnou lesnickou typologií. Základní vyšetřovací a plánovací jednotku v ní netvoří jako dosud jednotlivé porosty, ale tzv. typy vývoje lesa. Ty sdružují porosty stejného porostního typu (stejné dřevinné skladby a struktury), které se nacházejí na stejném nebo podobném typu stanoviště a které lze pomocí pěstebních a těžebních opatření přivést ke společné předem jasně definované představě vzorového lesa, vyjádřené cílovou či modelovou dřevinnou skladbou, definovanou strukturou a případně některou více zdůrazněnou funkcí lesa. Základní schéma postupu při integrované HÚL s bohatou strukturou (viz obr. výše) ukazuje, že se nová zařizovací metoda od původní odlišuje zejména v části zabývající se zjišťováním stavu lesa a v části zaměřené na plánování na úrovni porostu a na úrovni hospodářského celku. Pro zjištění taxačních dat se předpokládá, že se v zařizovaném hospodářském celku vymezí určitý (co nejmenší) počet typů vývoje lesa (tj. vyšetřovacích a plánovacích jednotek), které se při provozní inventarizaci vyšetří pomocí poměrně husté sítě trvalých inventarizačních ploch. V rámci zařízení hospodářského celku se při zakládání sítě inventarizačních ploch dají uspořit náklady tím, že se tato síť ploch bude optimalizovat (zejména v mladých porostech). Na podkladu předběžného vyhodnocení stereopárů leteckých snímků se zpravidla síť inventarizačních ploch v mladých porostech proředí a ve starších porostech naopak mírně zahustí tak, aby se dosáhlo u jednotlivých fází vývoje porostů předem požadované přesnosti (např. ve starých porostech zjišťovat zásoby s přesností 5 %, v mladých porostech s přesností 30 %). Uplatnění leteckých snímků a statistických inventarizačních metod, uplatňujících pokročilé technologie terénního sběru dat, významně přispívají ke kvalitě zjišťovaných údajů a k efektivitě jejich sběru a zpracování. Integrovaná HÚL s bohatou strukturu se od dosavadní metody HÚL významně liší i v tom, že se v ní uskuteční numerické plánování na úrovni porostu jen výjimečně. V nové zařizovací metodě se bude plánovat především na úrovni hospodářského celku a na úrovni typů vývoje lesa. Vlastní plánování na úrovni porostu se v této nové metodě opírá hlavně o detailně zpracované rámcové směrnice hospodaření. Pouze v případě, že se porost významně odchyluje od modelového stavu, se plán hospodářských opatření blíže a podrobně slovně specifikuje s důrazem na zjištěné odchylky. Tím se na jedné straně poskytuje lesnímu hospodáři vysoká míra svobody rozhodování, na druhé straně se však od něho vyžaduje zvýšená zodpovědnost za způsob hospodaření v lese (Černý a kol., 2001).